Od předchozího víkendu (27. - 28. 10.) se Itálie potýká s extrémním počasím. V tomto příspěvku se rozepíšu o tom, co je příčinou vzedmutí mořské hladiny v Benátkách, problémů na mezinárodním letišti v Janově či tisícovek polámaných stromů v Alpách.

Obr. 1: Synoptická situace nad Evropou 27. 10. 2018 v 18:00 UTC. Zdroj: www1.wetter3.de

Co je důvodem takového počasí? Minulý víkend (27. - 28. 10.) došlo mezi tlakovou níží nad střední Evropou a tlakovou výší situovanou západně od Britských ostrovů ke vpádu studeného vzduchu, jenž postupoval přes Francii a Španělsko nad teplou středomořskou oblast. Tato situace poskytla vhodné cyklogenezní podmínky, tudíž došlo ke zformování tlakové níže se středem nad Baleárským a Ligurským mořem (obr. 1). Tato tlaková níže se při svém pomalém postupu k severovýchodu začala během víkendu prohlubovat. Po její čelní straně docházelo k transportu teplého a vlhkého vzduchu nad severoitalskou oblast, kde vzduch narazil na Alpský masív. Kvůli této překážce došlo k zastavení oblačnosti, která se tak kupila jižně od Alp, a spadlé srážky z ní způsobovaly povodně od soboty (27. 10.) do úterý (30. 10.) v oblastech severní Itálie, v jižních částech Rakouska a ve Slovinsku.

Obr. 2: Synoptická situace nad Evropou 30. 10. 2018 v 00:00 UTC. Zdroj: www1.wetter3.de

Tlaková níže se postupně odsunula přes Českou republiku a Německo nad Severní moře (obr. 2), kde se ve středu (31. 10.) začala vyplňovat. Následně vlivem rozsáhlé tlakové výše nad východní Evropou a brázdou nízkého tlaku vzduchu nad Španělskem začal nad Itálií zesilovat příliv teplého vzduchu z Afriky, který během postupu přes Středozemní moře získal vlhkost a vytvořil vhodné prostředí pro rozvoj lokálních bouřek nad Apeninským poloostrovem (obr. 3).

Obr. 3: Synoptická situace nad Evropou 31. 10. 2018 v 18:00 UTC. Zdroj: www1.wetter3.de

Ve čtvrtek (1. 11.) se začala formovat další tlaková níže nad západním Středomořím, která během pátku a soboty nabrala směr k Sicílii. Současně se nad tlakovou níží ve spodní troposféře zrodila výšková tlaková níže se studeným jádrem (obr. 4). Tato situace vedla k prohloubení konvekční činnosti a tedy i ke vzniku silných bouřek.

Obr. 4: Synoptická situace nad Evropou dne 4. 11. 2018 v 6:00 UTC. Zdroj: www1.wetter3.de 

Na satelitním snímku (obr. 5) jasně dominuje tlaková níže se středem nad Sardinií. Oblačnost v cyklóně utváří zřetelnou spirálovitou strukturu. Po přední straně cyklóny proudí nad Itálii velice teplý vzduch ze severní Afriky, který nad Středozemním mořem nabude vlhkosti a dojde k tvorbě oblačnosti. Výraznější oblačnost se formuje jižně od Sicílie. Ta pak na samotné Sicílii a v jižní části Itálie způsobuje nebezpečné počasí.

Dále je na obrázku 5 patrná oblačnost nad východním Atlantikem, která se konfiguruje do tvaru písmene U. To se děje díky tryskovému proudění. Výšková tlaková níže sídlící nad severním pólem se vyklenula až nad Španělsko. Tento výklenek pak kopíruje tryskové proudění, které se za normální situace pohybuje v zonálním směru, ale právě díky těmto specifickým podmínkám se na proudění vytvořil meandr. Anomálie způsobila jednak intervenci studeného vzduchu do Francie a Španělska během víkendu (27. - 28. 10.), ale poskytla i vhodné podmínky pro formaci dvou cyklón nad západním Středomořím. Vzniklé cyklóny pak decimovaly především Itálii.

Meandry tryskového proudění jsou velice úzce spjaty s extrémními výkyvy počasí. Ať už to byl velmi suchý říjen ve střední Evropě, nebo právě zde diskutovaná situace nad střední částí Mediteránu.

Obr. 5: Satelitní snímek Evropy ze 4. 11. 2018 v 9:00 UTC. Zdroj: portal.chmi.cz

Proč se ale srážky nedostaly z jižní do střední Evropy? Zde je nutné podrobně rozebrat fénový efekt. Jestliže teplý a vlhký vzduch narazí na horskou překážku, v našem případě Alpy, začne nuceně vystupovat po horských svazích. Nejprve se ochlazuje suchoadiabaticky s vertikálním teplotním gradientem přibližně 1 °C na 100 metrů výšky. Jakmile dosáhne kondenzační hladiny, kdy jeho teplota klesne na teplotu rosného bodu, nasytí se, díky čemuž dojde k tvorbě oblačnosti. Dále, od hladiny kondenzace, se ochlazuje vlhkoadiabaticky, a to s vertikálním teplotním gradientem 0,5 °C. Teplotní gradient se zmenšil, protože při přeměně z vodní páry na kapalné skupenství se uvolňuje takzvané latentní teplo. Tímto procesem vzniká oblačnost na návětrné straně kopců. Ze závětrné strany se oblačnost může jevit jako oblačná hradba, ta se pak označuje jako fénová stěna. Na návětří se vyskytují trvalé srážky v podobě deště, na horách se potom může objevit i sněžení. Na závětrné straně horské překážky již vane vítr, který přišel o svou vlhkost. Ten se označuje termínem fén. Charakterizuje se jako teplý, suchý a padavý vítr na závětrných stranách kopců. Takový typ větru jsme detekovali v minulém týdnu v České republice (připomeňme, že zde díky tomu padaly i teplotní rekordy, na východě Moravy a ve Slezsku se dokonce málem vyskytla tropická noc!). Horská překážka rozvlní i proudění, které probíhá nad ní. To má za následek, že na závětrné straně mohou pozorovat oblaka typu Altocumulus lenticularis. První oblak vzniká nad kopcem, další pak na druhé vlně. Někdy se utvoří i několik oblaků za sebou a dále od kopce může vznikat několik oblaků uspořádaných nad sebou. Dále se pak na závětrné straně vytvářejí závětrné rotory, ve kterých lze detekovat oblaka typu stratocumulus.      

Titulní obrázek je od Robina Zoubka, tímto mu děkuji.

Zdroje: www1.wetter3.de, portal.chmi.cz