Tento článek asi bude poněkud osobnější, neboť jde o téma, které je mi velmi blízké, ale pokusím se, aby byl co nejvíce objektivní a poskytl vám srozumitelnou odpověď na otázku, kterou jste si nejspíš už taky položili.

Již od dětství jsem snil o tom, že budu vědcem a budu se snažit objevovat zákony, kterými se příroda kolem nás řídí, ovšem toto nadšení mi mnohdy lidé uměli zkazit. Samozřejmě nejde převyprávět celý příběh o tom, jak se postupně zrodila filozofie, ze které se pak vyčlenila fyzika, matematika a další vědy, ale jde mi o to, abych ukázal, k čemu všemu tyto vědní obory lidstvo dovedly. Ale ani tento úkol nelze splnit, neboť je toho opravdu hodně.

K čemu nám tedy ty přírodní a technické vědní obory jsou?

Když se podíváme o několik tisíc let zpět v čase, tak žádné vědy neexistovaly, lidé se jen snažili všemožnými způsoby chránit před predátory, snažili se uživit a rozmnožovat, aby zachovali svůj druh. Ovšem již tehdy museli nějakým způsobem přemýšlet nad tím, jak by svůj život zdokonalili, jak by vylepšili svou obživu a svůj život.

Číselný zápis se začal rodit již v pravěku, když si tehdejší lovci dělali zářezy na kostech, aby věděli, kolik zvířat se jim již podařilo ulovit. Lze si jen těžko představit, že se již tehdy zabývali kinematikou či dynamikou. [1]

Ukázka číselného záznamníku z pravěku. Zdroj: afrolegends.com

Ovšem udělejme teď velký skok v čase do dob antického Řecka a Říma. Z těchto dob jistě znáte řadu učenců, kteří se zapsali do historie. Archimédés, Pythagoras, Thalés z Milétu a mnoho dalších byste jistě zvládli vyjmenovat. Tohle byla již opravdu doba, kdy se lidé začali naplno věnovat popisu přírody a jevů, které sledovali. Byla rozvinuta spousta myšlenek, které popisovaly vznik světa a jeho složení. Také již byly na světě první hypotézy, které popisovaly to, co pozorujeme na noční obloze a co je kolem nás. Jenže chyběly důkazy. Ale pojďme dále.

Archimédés [2] měl prý za úkol prokázat, zda koruna vytvořená pro tehdejšího krále byla vyrobena pouze ze zlata, nebo zda byl král ošizen a koruna byla i z jiných kovů. Archimédovi se podařilo prokázat, že byl do koruny přimíchán i jiný kov na základě toho, že dal korunu na rovnoramenné váhy spolu se zlatou cihlou. Když váhy na vzduchu vyvážil, ponořil je do vody. Kdyby koruna byla jenom ze zlata, tak by váhy byly v rovnováze i ve vodě, ale pokud by měla menší hustotu, tak by naopak koruna díky vztlakové síle více vystoupala. Tento příběh o Archimédovi se vypráví, avšak jeho pravost nelze prokázat.

Již v těchto dobách si Aristoteles [3] všiml, že při zatmění Měsíce je Slunce na opačné straně oblohy a že tedy na Měsíci pozorují zemský stín, který má kupodivu kruhový tvar, takže Země by mohla mít tvar koule. Navíc tomu nasvědčovaly i mizející lodě na horizontu. Buď padají ze zeměplochy a nebo se pouze projevuje zakřivení Země.

Na něj pak navázal Eratosthenés [4], který se pokusil určit obvod Země. Tento výpočet provedl na základě toho, že ve stejnou dobu změřil v Alexandrii a Asuánu úhel, pod kterým dopadají na zemský povrch sluneční paprsky. Z toho, že tyto úhly jsou pro daná místa ve stejnou dobu odlišné, po změření vzdálenosti mezi těmito lokalitami určil zemský obvod přibližně na 252 000 stádií, což je zhruba 40 000 km!

Grafický náhled Eratosthenovy myšlenky. Zdroj: ourplnt.com

A takovými kroky se lidstvo posouvalo dále, vyvíjelo se smýšlení o naší existenci, o tom, jak všechno vzniklo. Samozřejme zde nebudu vyjmenovávat všechny vědecké úspěchy, to vám ponechám jako samostudium. Mým cílem je ukázat vám, že právě tohle je jediná cesta kupředu.

V současné době opět přibývá lidí, kteří věří, že Země nemá tvar geoidu (taková šišatá koule), ale je plochá (placatá). Prosím, já nikomu nechci brát jeho víru, klidně si věřte v Neviditelného růžového jednorožce [5], nebo se přidejte k pastafariánům, kteří věří v Létající špagetové monstrum [6], věřte v sami sebe, ale nevěřte v teorie, jejichž nepravost již byla prokázána vědeckými studiemi (nemyslím teď nějaké genderové studie, ale opravdu řádný výzkum).

Představa zástupců ploché Země (tzv. flat Earth). Zdroj: insh.world

Často slýchám nadávky na fyziky, matematiky a chemiky, že nic nedělají a že je již lidé nechtějí živit z vlastních peněz tím, že platí daně. Spousta povolání má na tomto světě nenahraditelnou roli a nebýt vědců, tak právě teď nepíšu tento článek na notebooku, nemáme k dispozici internet, neexistovaly by telefony, nikdo by nevěděl o možnosti použití rádiového vysílání, v lékařství by neexistovala žádná zobrazovací metoda, která by odhalila zlomenou kost. Takový výčet by byl nekonečný.

Proč neustále pokračovat ve výzkumu, když potřebujeme k životu jen zdravotnictví?

Souhlasím s tím, že výzkum v oblasti zdravotnictví je neuvěřitelně důležitý, ale přeci jenom bychom měli studovat i další věci. V tom se snad také lišíme od ostatních živočichů na Zemi, ne? Snažíme se pochopit, jaká hmota nás tvoří, co pozorujeme na noční obloze, co všechno se mezi těmi hvězdami nachází. Naše myšlení se nesmí nastavit, nesmí být něco, co nemůžeme vystavit kritice. Jakmile si vytvoříme něco, co nemůže být zpochybnitelné, tak se přeci nemůžeme hnout dále.

Věda nesmí být stejně dogmatická jako církev, každá myšlenka (hypotéza) musí být nejprve nečím podpořena, aby vůbec mohla být testována. Ověřování teorií a hypotéz je snad to nejdůležitější. Podívejte se například na Speciální teorii relativity a Obecnou teorii relativity [7], to jsou snad nejvíce testované teorie v současnosti. Einstein za ně nikdy nedostal Nobelovu cenu za fyziku (dostal ji za popis fotoelektrického jevu), neboť v té době nebylo možné tyto teorie více testovat. Avšak stále platí, že kdyby jen nějaký experiment naznačil, že teorie jde proti skutečnosti, tak je nutné teorii znovu celou prověřit, případně přepracovat.

Představa zakřivení prostoročasu na základě OTR. Zdroj: australiascience.tv

Jsem neskutečně rád, že zrovna v Česku se lidé o přírodní vědy hodně zajímají, ale je důležité nehodit je přes palubu, když někdo něčemu neporozumí. Přeci jen, cesta za vědou je velmi dlouhá a náročná. Ovšem pokud je dnes něco dobře popularizováno, tak jsou to právě přírodní vědy, o což se snažíme i my. Doufám, že se mi alespoň trochu podařilo ukázat, že bez přírodních věd by to nešlo a doufám, že nás budete sledovat i nadále!

P.S.: I vědci jsou jen lidé a nevědí všechno.

Zdroje:

Titulní obrázek byl převzat ze stránky rarehistoricalphotos.com a zachycuje Solvayskou konferenci v roce 1927.

[1] Přednáška prof. Jiřího Podolského: Astronomie, matka fyziky. Online: https://1url.cz/SMB40

[2] Archimédés. Wikipedia [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Archimedes

[3] Aristoteles. Wikipedia [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Aristotle

[4] Eratosthenes. Wikipedia [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eratosthenes

[5] Neviditelný růžový jednorožec. Wikipedia [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Invisible_Pink_Unicorn

[6] Létající špagetové monstrum. Wikipedia [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Flying_Spaghetti_Monster

[7] Obecná teorie relativity. Wikipedia [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/General_relativity