Během prázdnin jsme měli příležitost pozorovat na nebi úchvatný jev. Šlo o pouhým okem viditelnou kometu. Taková příležitost nastává zpravidla jednou za několik let.

Loňské předpovědi jasností komet nikterak zajímavý rok nepredikovaly. Nejjasnější komety letošního roku se rozhodně neměly pohybovat kolem 0. magnitudy. To všechno se ale ukázalo jen jako přílišný pesimismus. Pomalu se dostáváme k příběhu komety C/2020 F3 (NEOWISE).

Ukázka kódu z elektronického oběžníku MPC (Minor Planet Center), kde jsou obsažena data o poloze komety C/2020 F3 (NEOWISE) v určitém čase. První řádek odpovídá úplně prvnímu publikovanému pozorování komety dne 27. března 2020. Zdroj: minorplanetcenter.net

Všechno to začalo 27. března letošního roku, kdy ohlásil tým vesmírného dalekohledu WISE (Wide-field Infrared Survey Telescope) objev asteroidu. Kometární aktivita byla potvrzena o 4 dny později J. Masierem. V té době měl objekt jasnost kolem 17. magnitudy a na snímcích se jevil jako pohybující se tečka. Nacházel se ve vzdálenosti zhruba 250 miliónů kilometrů od Země. Velikost tělesa se odhadovala na asi 5 km v průměru. Kometa byla objevena během mise NEOWISE (Near Earth Object Wide-field Infrared Survey Telescope) dalekohledu WISE, a proto také nese její jméno. Přístroje dalekohledu jsou velice citlivé na tepelné záření, které je vyzařováno během ohřívání jádra slunečními paprsky.

Dráha komety C/2020 F3 (NEOWISE) s její polohou k 7. 9. 2020. Elipsy s ohniskem ve Slunci jsou oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země a Marsu. Bílá (silně protáhlá) dráha pak patří kometě. Zdroj: ssd.jpl.nasa.gov

Nejblíže ke Slunci, na vzdálenost přibližně 43 miliónů kilometrů, se kometa přiblížila 3. července letošního roku. Tou dobu byla i na maximu své jasnosti, dosáhla až téměř 0 mag. Pozorování komety však bylo velmi náročné kvůli její malé vzdálenosti od denní hvězdy. Postupem července pak lehce zeslabovala a vzdalovala se od Slunce, a to jak fyzicky, tak úhlově. Její pozorování se tedy stalo mnohem snazším a mohla být pozorována bez problémů i ze světelně znečištěných městských oblastí. Když se nacházela v souhvězdí Velké medvědice, přiblížila se nejvíce k Zemi, a to na 103 miliónů kilometrů. Tak se stalo 23. července letošního roku. O zhruba týden později se kometa pomalu přesunula do souhvězdí Vlasů Bereniky a stala se nepozorovatelnou pouhým okem.

Pohyb komety mezi hvězdami. V době své největší slávy se kometa nacházela v souhvězdí Velké medvědice. Předposlední červencový den se přesunula do Vlasů Bereniky, které se nacházejí pod jasnou hvězdou Arcturus, hlavní hvězdou souhvězdí Pastýře. Zdroj: astronomynow.com

Během doby, kdy se dala kometa C/2020 F3 (NEOWISE) dobře pozorovat, se ni zaměřily i dalekohledy vědeckých observatoří. Zajímavostí je u ní například objev sodíkových emisí, které se ve spektrech komet vyskytují jen vzácně. Za tímto objevem stojí pozorování z dalekohledů observatoří KenTing a Lulin a kolektiv vědců v čele s Zhong-Yi Linem.

Některé zdroje tvrdí, že se jedná o Velkou kometu (Great Comet), jiné uvádějí, že kometa byla příliš slabá a měla moc krátký ohon na to, aby splnila tyto požadavky. Toto označení je tedy značně kontroverzní.

Posuďte sami, jestli se jednalo o Velkou kometu, nebo ne. Zdroj: astronomynow.com

Kometu pozorovalo takřka 100 lidí z několika desítek států na světě (včetně Česka a Slovenska) a pořízeno bylo přes 1000 pozorování. V současné době má kometa jasnost okolo 11. magnitudy, je tedy jasné, že nás pomalu opouští a vrací se zpátky do hlubin vesmíru, ze kterých k nám přilétla. Pokud bude lidstvo ještě existovat, bude mít možnost tuto kometu spatřit opět za 6 700 let.

Graf vývoje jasnosti komety. Zdroj: aerith.net

Zdroje: neowise.ipac.caltech.edu, astronomynow.com, nationalgeographic.com, minorplanetcenter.net, astronomerstelegram.org, cobs.si, aerith.net, ssd.jpl.nasa.gov

Autor titulního obrázku: Petr Horálek