Jistě si každý z nás všiml, že loni počasí nebylo zrovna takové, jaké by být mělo a jaké by si každý z nás zřejmě přál. Extrémní období sucha, jiné proudění vzduchu, změna tryskového proudění v atmosféře, bouřková sezóna ve znamení lokálních bouřek, tlakové rozložení, ... V tomto článku si rozebereme, jak se rok 2018 meteorologicky vyvíjel a co bylo příčinou takových extrémů.

Bouřková sezóna se nesla především ve znamení bouřek letního, lokálního charakteru a jejich výskyt ovlivňovala orografie a slabá dynamika v atmosféře. Počet bouřek tak byl větší na horách a platilo zde pravidlo, že tam, kde se bouřka vyskytla dnes, se s velkou pravděpodobností vyskytne i zítra. Zatímco na některých místech se kvůli tomuto charakteru bouřek potýkali s bleskovými povodněmi, jinde se rychle prohlubovalo sucho.

Grafická statistika počtu dní s bouřkou. Zdroj: blesky.bourky.cz

Mapka výše ukazuje rozložení počtu dní s bouřkou na území Česka a Slovenska za rok 2018. Jak můžeme vidět, nejvíce bouřek se vyskytlo na jihozápadě Čech a zhruba ve středu území Slovenska. Nejhůře na tom byly střední a severní Čechy, kde je také i nadále největší sucho. Z mapky výše se na první pohled bouřková sezóna nejeví až tak špatně, ovšem je nutné zdůraznit fakt, že se většinou jednalo o krátkodobé pulsní bouřky, které vždy zasáhly jen malou část území.

To nejlepší jak na podívanou, tak na vláhu, obvykle přinášejí studené fronty, kterých byl ovšem jen minimální počet a když už zde byla naděje na nějaký její přechod, některé z nich nás přešly dokonce na sucho. Za zmínku stojí dny 11. a 12. června, kdy studená fronta přinesla silné bouřky a srážky nad téměř celou Českou republiku a Slovensko. Jednalo se o rozsáhlý bouřkový systém, který oproti předpokladům modelů přešel přes celé naše území. Po této situaci však přišlo velké zklamání, které nebralo konce a člověk postupně už ani nedoufal v nějakou pořádnou bouřku a vláhu.

Bouřkovou sezónu se překvapivě snažilo nahradit až září se svými bouřkovými situacemi, kterých bylo hned několik. První z nich nastala hned na začátku měsíce, kdy nás okrajově ovlivňovala výšková tlaková níže nad Středomořím a vydatné srážky pokryly velkou část našeho území. O tom ale později. Další silné bouřky se vyskytly 21. září v podobě výrazné squall-line a poté hned 23. září, kdy nás ovlivňovala prohlubující se tlaková níže. Tento den do Česka přinesl první a zároveň také poslední derecho roku.

Pár bouřek se nakonec vyskytlo i během suchého října a překvapivě taky během zimního slunovratu (21. prosince).

I přes malou dynamiku se letos vyskytlo velké množství tromb a tornád. Jedno z nich se objevilo například 23. 9. při přechodu tlakové níže v obci Horšov na Domažlicku.

Začátek roku 2018 se nesl ve znamení teplejšího a větrného počasí, kdy v Česku dokonce došlo i k výskytu slabých bouřek. Ve druhé polovině ledna už převládalo průměrné počasí s výjimkou výraznějšího oteplení koncem měsíce. Únor byl teplotně průměrným měsícem, ovšem srážkově se jednalo o podprůměrný měsíc.

Zajímavá situace nastala na přelomu února a března. Vpád arktického vzduchu od severovýchodu nad naše území a většinu Evropy (vyjma té jihozápadní) přinesl mimořádně nízké teploty a v případě našeho území i vytrvalé holomrazy. Hlavní příčinou takového počasí byla tlaková výše Hartmut.

Během března se střídala období teplejší s velmi studenými (zhruba v půlce měsíce došlo k dalšímu přílivu studeného vzduchu od severovýchodu). Srážkově se jednalo o slabší měsíc.

Po začátku dubna došlo k docela razantnímu oteplení, které nebralo konce během celého zbytku jara. Zároveň po celou dobu převažovalo sušší proudění od jihovýchodu, což mělo za následek minimální počet přechodů studených front a tím pádem i malé množství srážek. Hlavní podíl na srážkách měly přeháňky a bouřky, které vznikaly především díky tlakovým polím za velmi malé dynamiky, z čehož plyne, že byly vázány na hory. Srážkové rozložení tak bylo velmi nerovnoměrné a celkově lze jaro považovat za neobvykle teplé a suché.

V půlce dubna se nad Evropu dostalo velké množství saharského písku, který zde celkem negativně ovlivnil chod počasí. Vezměme si za příklad přechod fronty 15. a 16. dubna. Po oba dva dny byla zvýšená šance na výskyt bouřek, ovšem nakonec z toho bylo jen pár výbojů (i nad zbytkem Evropy bylo víceméně čisto). Dále nás od jihu přecházelo rozsáhlejší srážkové pásmo. To, co bychom si podle radaru představovali jako déšť, bylo nakonec v realitě sotva mrholení, které na některých předmětech, jako jsou auta či zahradní stolky, zanechávalo stopy písku.

Červen zprvu pokračoval ve stejném duchu jako jaro. Tentokrát už však vzhledem k vyšším teplotám byly bouřky silnější a rozsáhlejší, způsobovaly komplikace a vyžádaly si i své oběti. Kromě první třetiny měsíce už přecházelo i větší množství studených front od severozápadu, takže tolik potřebný déšť už pokrýval mnohem větší část území. Konec měsíce byl deštivější a chladnější, jelikož nás ovlivňovala výšková tlaková níže.

Letní prázdniny se nesly ve znamení klasického a průměrného léta. Velmi vysoké teploty se udržovaly akorát nad západní Evropou, zatímco u nás se dostávali jen stěží přes 30 °C. Bouřek bylo minimum a samozřejmě, jak bylo v roce 2018 zvykem, platilo to samé i o srážkách. O napravení se pokusila akorát další výšková tlaková níže, která nás přecházela na konci první třetiny července. Poté bylo počasí stále prakticky stejné. Výjimkou byl akorát východ Moravy, který byl celkem pravidelně zaléván od severovýchodu.

Z nudného léta se ke konci prvního prázdninového měsíce stalo doslova peklo. Tím je myšleno několik na sebe navazujících vln veder od jihozápadu. Do toho se takřka denně vyskytovaly bouřky, opět však především ty lokální. Fronty už byly sice častější, ovšem vzduch už byl tak suchý, že některé části republiky přešly takřka bez jediné kapky. Vše se jednoduše řečeno vždy vybouřilo už v západní Evropě. Hlavní příčinou mimořádně vysokých teplot byly výrazné tlakové výše rozkládající se nad západem Evropy. Celé toto horké období bylo ukončeno studenou frontou 10. srpna. Ochlazení však netrvalo dlouho a pak bylo opět velmi teplo a sucho, což se nejvíce dotklo středních a severních Čech.

Mizerné léto se počasí snažilo nahradit už od samého začátku září, kdy nás částečně ovlivňovala výšková tlaková níže nad Středomořím a zároveň nás přecházela zvlněná studená fronta. Od jihu přecházelo hned několik frontálních systémů, které byly v některých případech doprovázeny kromě deště také silnými bouřkami. Nejvíce napršelo v jihovýchodní polovině našeho území.

Situace pohledem aplikace Meteoradar dne 1. září 2018 ve 21:10 SELČ (poloha značí Blansko). Zdroj: ČHMÚ

Září bylo už celkově srážkově lepším měsícem, hlavně díky vyššímu počtu front. Zároveň se v tomto měsíci vyskytly jedny z nejsilnějších bouřek roku.

Po průměrném září přišel další měsíc, který se negativně podepsal na počasí u nás. Po studené frontě v prvních dnech října nastalo dlouhodobé babí léto. Zatímco ve Středomoří bylo podobně jako během léta stále velmi bouřlivo, velká část severovýchodní poloviny Evropy byla pod vlivem hluboké tlakové výše Viktor. Jasná obloha, žádné srážky a teploty kolem 20 °C byly na denním pořádku. Pravý podzim s větrem a deštěm přišel až ke konci října. Začátkem listopadu došlo opět k výraznějšímu oteplení, ovšem po první třetině měsíce se až do konce roku střídala období chladnější a teplejší bez nějakých výraznějších výkyvů. Na většině území sněžilo poměrně často, ovšem sníh se udržoval jen velmi ztěžka. Prosinec skončil jako celek teplotně normální a srážkově spíše nadprůměrný a zakončil tak rok 2018 vcelku netradičním způsobem.

Zdroj: Informace byly čerpány průběžně během roku ze stránek ČHMÚ.

Za Astrotech napsal: Aleš Havelka, bývalý člen redakce