Pro některé bude tento článek věc docela známá, pro někoho zase španělská vesnice. Kdo je to vlastně radioamatér? Pro ty, kteří nechtějí googlit, stručně vysvětlím. Je to člověk, který má oprávnění pomocí vysílačky vysílat na určitých kmitočtových pásmech a na určité frekvenci. Může jezdit na radioamatérské závody a nebo na různé srazy (více). Jak mě ale toto téma začalo zajímat?

Vše se točilo kolem mého otce. Kdykoliv jsem se na cokoliv zeptala, dostavila se ke mně nějaká odpověď. Jedním z jeho největších koníčků je do dnešní doby vysílání a spojení. Dříve mi to přišlo jako samozřejmost, ale s věkem jsem zjistila, co všechno se dá s takovou vymožeností uskutečnit.

V roce 1994 byla uskutečněna 62. mise do vesmíru (STS-59), kde byly hlavně experimenty Space Radar Laboratory. Jednou z činností bylo možné spojení se samotným raketoplánem Endeavour a s šestičlennou posádkou pomocí radiotechniky. Spojení proběhlo rychle a stručně, avšak i tak malá věc měla úžasný závěr. O několik dnů později přišlo poštou překvapení (doporučuji si pustit tuto skladbu - spojení nastalo krátce po 5. hodině ranní UTC).

Pohlednice o potvrzení spojení z Kennedy Space Center.

V roce 2017 mě tahle činnost natolik nadchla, že jsem se chtěla připojit do ČRK, ale věděla jsem, že to obnáší radioamatérské zkoušky, které se dělají v Praze. A tak jsem to začala studovat (ve škole jsem si dělala testy na operátora třídy N, tedy Novice, což znamená, že mám méně pásem než operátor třídy Harec-A a nesmím vysílat ze zahraničí do ČR, ale z ČR do zahraničí můžu). I při pochodu v Krkonoších jsem neustále studovala.

Dne 27. 4. 2018 byla otci domluvena přednáška na Hvězdárně barona Artura Krause, kde hovořil o základu radioamatérství, o různých způsobech spojení a podobně. Přednáška obsahovala i praktickou ukázku. O dva dny později se stejná přednáška objevila i na pardubické akci Kosmos News Party 2018. O další 2 měsíce později jsem úspěšně složila zkoušky na radioamatéra.

Od dubna taktéž existovala myšlenka na nový projekt na hvězdárně - radioprojekt nesoucí název RIOS (Receiving Images from Orbital Stations). Více na stránce SatNOGS. Každé stanoviště, které je na této stránce, má svůj vlastní přijímač a vysílač, je zapojené na internet a jen přijímá snímky, které zachytily meteorologické družice (viz titulní obrázek), vesmírné stanice a nebo třeba ISS. Tyto snímky jsou přijímány v tzv SSTV (Slow-Scan TeleVision), a to tak, že signály ze stanic jsou dekódovány na obraz. V současnosti máme s projektem drobné problémy ohledně rušení jiných signálů, ale časem tomu přijdeme na kloub.

Nejsme profesionálové. Jsme radioamatéři.

Za Astrotech napsala: Miriam Gruberová, bývalá členka redakce