Neuběhlo ani 90 dní od startu sluneční výzkumné sondy Parker Solar Probe, avšak už nyní tvoří kosmické rekordy! Dne 29. října kolem 6. hodiny našeho času překročila sonda rekordní vzdálenost 42,7 miliónu km, takže po více než 42 letech padl nový rekord. Do té doby vedla sonda Helios 2 určená pro průzkum vlivu Slunce v meziplanetárním prostoru.
#ParkerSolarProbe set two new records on Oct. 29! 🏅
— NASA Sun & Space (@NASASun) October 30, 2018
📏 Passed within 26.55 million miles of the Sun, making it the closest-ever human object to our star
⏱ Surpassed 153,454 mph, the fastest-ever spacecraft speed measured relative to the Sun https://t.co/PtZV54l4td pic.twitter.com/ZjO4KGs1Nt
Kromě této novinky se NASA zmínila o dalším milníku. Maximální rychlost, kterou sonda jako uměle vytvořené těleso v historii lidstva dosáhla, je 247 tisíc km za hodinu (asi jako součet rychlostí 279 průměrných tryskáčů)! Tím opět porazila Helios 2. Stalo se tak znovu 29. října, a to pár minut před 16. hodinou našeho času, kdy se rekordně přiblížila.
Více než měsíc před touto zprávou byla kamerou WISPR z paluby Parker Solar Probe pořízena fotografie s pohledem na Zemi (bílá jasná tečka na pravém snímku pod textem).

Rychlost sondy se má podle předpovědi nadále zvyšovat, naopak její vzdálenost se bude zmenšovat (samozřejmě, tato úměrnost se s každým oběhem kolem Slunce mění, podobně to bude pokračovat až do 7. oběhu v listopadu 2024 s předpokládaným přiblížením až 6,1 mil. km). Uvidíme, jak vysoko nastaví tento projekt laťku pro další seznam potenciálních slunečních sond. Nezapomínejme ale, že primárním cílem slunečního průzkumníka je rekord v porozumění!
Maximální rychlost, kterou Parkerova sonda dosáhla, činí součet rychlostí asi 279 tryskáčů!
Poslední dění na Slunci
Protože hlavně střední Evropa měla delší dobu smůlu na počasí, většina observatoří přicházela o neobyčejná pozorování. Na Slunci se totiž objevilo spoustu protuberancí o velikosti několika Zemí. Netypicky estetická podívaná byla přesto zachycena některými nadšenci na jiných částech zemského kontinentu.





Velmi nízká aktivita Slunce i nadále trvá, skvrny se na něm nevyskytují. Sluneční materiál u některých naposledy zaznamenaných protuberancí byl dokonce v důsledku nižší vnitřní gravitace Slunce "odpoután" od struktury (pozorovatelné na snímcích z galerie).
Slunce v ultrafialové vlnové délce je pravidelně snímáno sondou SDO:

Our Solar Dynamics Observatory satellite saw this twisting solar prominence on Oct. 24-25. Although tiny on the scale of the Sun, this prominence stretched out about ten times the diameter of Earth! ☀️📏🌎 https://t.co/wJtJH1aDe7 pic.twitter.com/iGaEPfJE7n
— NASA Sun & Space (@NASASun) October 30, 2018
Téma příštího dílu je zatím neznámé, navrhnout je můžete ale i vy, a to například na našem Facebooku.
Předchozí díly seriálu: Slunce v obraze - 1. díl (Úvod)
Zdroje: Oficiální tisková zpráva (NASA/JHUAPL), Sluneční patrola AV ČR
Za Astrotech napsal: Adam Malíř, bývalý člen redakce