Tématem nejnovějšího dílu seriálu Slunce v obraze je výhled do roku 2019 z hlediska sluneční aktivity.

Slunce téměř periodicky střídá aktivní období maxima a minima. Na konci každého minima začíná nový cyklus. Nyní probíhá 24. sluneční cyklus (posouváme se k minimu). Protože je Slunce komplexní magnet, stejně tak komplexní budou jeho projevy. Nový cyklus nezačíná náhle, ale pozvolna.

Podle prognóz začne nový cyklus na konci příštího roku a skončí v roce 2030.

Dne 8. listopadu jsme si mohli povšimnout nové skvrny, která představovala důkaz následujícího cyklu. Slunce předtím na další cyklus upozornilo skvrnami jenom dvakrát, protože obecně platí minimum, kvůli kterému je menší jejich velikost i počet.

Pozorované magnetické pole a koróna skvrny aktivní oblasti z 8. listopadu na severní polokouli. Nalevo velikostní porovnání se Zemí. Kredit: NASA/SDO/HMI team

Předpovědi těchto výjimek jsou pochopitelně nepřesné, pokud nám chybí předchozí pozorování. V této době mohou skvrny vznikat výhradně v blízkosti rovníku, a proto jich je také málo. Vznikající skvrny daleko od rovníku musí být bezpodmínečně "malé" a opačné polarity. Magnetická orientace nového cyklu se mění od pólů k rovníku a s tím se mění i velikost magnetického pole, která se se vzdáleností od rovníku zvětšuje (nástup nového cyklu).

Reversión de campos magnéticos actividad dentro de las proyecciones de mínimo solar.

Algo muy interesante se está dando en el sol , desde hace unos dias se está observando actividad de campos magnéticos revertiendose su polaridad dentro de leves plages y dando origenes a pequeños flujos emergentes que parecen y desaparecen por instantes , dando señales del inició del ciclo solar 25. Acá podemos observar como se entrelazan los campos magnéticos positivos (blancos) y negativos (negros) . Registro con el SDO/HMI Quick -look Magnétograma.

Gepostet von Proyecto de Astronomia Solar Charlie Bates-Capitulo Colombia am Donnerstag, 22. November 2018
Časosběrné video ze snímku magnetogramu. Nadpovrchové a podpovrchové magnetické proudy bipolární oblasti přechodu na 25. cyklus. Již 3. zpozorovaná oblast přepólování.

Podle prognóz začne nový cyklus na konci příštího roku, když bude počet registrovaných skvrn 25. cyklu větší, než u toho 24. Esteticky krásné snímky budou tedy stále spíše potěšující výjimkou. Příští rok ale můžeme čekat takových případů víc.

Parkerova sonda pokračuje podle plánu

Úvodní fotografie dílu zachycuje koronální výtrysk přicházející od aktivního Slunce z východu disku. Blízko středu se nachází Jupiter. Fotografie vyšla 12. prosince, ovšem pořízena byla více než měsíc předtím. Testování primární kamery WISPR proběhlo překvapivě dobře s ohledem na fakt, s jak vysokou teplotou se už teď sonda s termickým štítem potýká. Unikátní data nebudou moci vědci z NASA Goddard Center přijímat kontinuálně, a to z důvodu radiového rušení.

Poloha sondy PSP 1. a 12. listopadu vyznačená modře

Důkaz 1. Keplerova zákona

Velikostní komparace disku Slunce při letním slunovratu a blízko zimního slunovratu je asi 1 úhlová minuta. Pokud by nebylo 1. Keplerova zákona, velikost Slunce na obloze by byla stejná a nebo minimálně rozdílná.

                                     Důkaz 1. Keplerova zákona

Aktivita

Hodnocení aktivity se nemění, zůstává velmi nízká.

Predikční vývoj aktivity (počtu skvrn) do roku 2019 a dál - zelená křivka. Kredit: solen.info

Fotodokumentace

Opět je nutné se s pomocí obrátit na astronomy ze zahraničí, protože nad ČR už nějakou dobu nezasvítilo Slunce tak, jak bychom potřebovali.

Přesto se pár aktivních oblastí, u kterých došlo až na skvrny, objevilo. Například AR2729 a AR2730.

Předchozí díly seriálu: Slunce v obraze - 2. díl (Parker Solar Probe), Slunce v obraze - 1. díl (Úvod)

Zdroje: NASA, Sluneční patrola AV ČR, Solar Terrestrial Activity Report