Česká republika bude dle prognóz celý tento týden pod vlivem tlakové výše se středem nad východní Evropou. Kolem ní k nám bude proudit teplý vzduch od jihu až jihovýchodu. Celý týden se tak obejdeme bez srážek a oblačnosti, jen po ránu se v nížinách mohou tvořit mlhy, které se během dne budou rozpouštět.

Co je toho příčinou? Jedná se o tryskové proudění ve vyšších vrstvách troposféry. Polární jet stream (česky tryskový proud) je velice mohutný jev tvaru trubice. Lze jej detekovat přibližně 1-2 km pod tropopauzou, v podmínkách ČR se jedná o výškovou hladinu přibližně 300 hPa. Délka proudu se pohybuje řádově v tisících km, vertikální mohutnost v jednotkách km a šířka ve stovkách km. Síla větru může dosáhnout až 500 km/h. Lze registrovat několik typů jet streamu - polární, subtropický a ekvatoriální. Nás nejvíce zajímá ten polární. Vyskytuje se na pomezí Ferrelovy a polární buňky, zde se právě střetává teplý a chladný vzduch. Nevytváří souvislý pás kolem Země, na některých místech se může deformovat či přerušit. V zimním období bývá stabilnější. Vítr v proudu vane většinou od západu na východ, jakmile dojde k jeho deformaci, může se směr větru v některých jeho úsecích změnit na severojižní. Proud vyrovnává tlakový gradient mezi výškovými tlakovými útvary. Jedná se o tlakovou níži nad póly a oblasti vysokého tlaku vzduchu nad subtropy.

Jak to tedy spolu souvisí? Někdy dojde k tomu, že tryskový proud začne meandrovat. Těmto meandrům se říká Rossbyho vlny. Vznikají při vyklenutí nízkého tlaku vzduchu směrem k jihu a zároveň vysokého tlaku vzduchu směrem k severu. A když tedy proud kopíruje tlakový gradient, vytvoří se meandr. Rossbyho vlny se buď mohou pohybovat směrem od západu na východ jako proudění, nebo setrvají na jednom místě, což je ta horší varianta. Pokud budou stacionární, znamená to, že nad určitým územím se bude po dlouhou dobu udržovat stejný ráz počasí. Například území na východ od vlny bude skličovat sucho, naopak v oblasti, kterou vlna přímo zasáhne, musí počítat se záplavami. Takto vznikají některé blokové synoptické situace, které přináší extrémy počasí.  V našem konkrétním případě se takový meandr vytvořil nad Atlantikem. ČR leží na východ od něj, takže musíme počítat s obdobím beze srážek. Naopak Britské ostrovy budou trýznit povodně.

V budoucnu se bude situace zhoršovat. Proč? Může za to oteplování Arktidy. Tlakový gradient se tímto bude zmenšovat a tryskové proudění se tak oslabí. Bude docházet k častějším deformacím, které se vážou na extrémy počasí. Jedná se o vpády extrémně studeného vzduchu v zimě, léta beze srážek, nebo zase povodně a další.  Dále tryskové proudění značně ovlivňuje jižní oscilace (El Niño, La Niño).

Obrázek znázorňuje meandr tryskového proudění, který bude setrvávat nad Atlantikem.

Zdroj obrázku: https://www.netweather.tv/charts-and-data/jetstream