Tvrzení Davida Levyho o tom, že komety jsou jako kočky, tedy že mají ocasy a dělají si, co chtějí, se letos začíná naplno prokazovat jako pravdivé. Komety nám totiž během posledních týdnů zase jednou předvedly, že předpovídat jejich jasnost je někdy velmi obtížné. Pojďme si ale situaci rozebrat podrobněji.

Začít musíme bohužel negativně. Mnoho lidí se těšilo na to, že v květnu uvidí jasnou kometu C/2019 Y4 (ATLAS) i pouhým okem. To se s obrovskou pravděpodobností nestane. Jádro komety se na přelomu března a dubna začalo drolit a kometa krátce poté zeslábla ze 7 mag (patrně maximum jasnosti) na 9 mag. Podobnou jasnost si kometa drží i nyní. Fragmentů komety je sice hodně, ale vypadá to, že ten hlavní z nich je stále naživu. Proto se slábnutí komety zastavilo. Těleso se však stále přibližuje ke Slunci a když teď jádro ztratilo velké množství hmoty, je šance na to, že přežije průlet perihelem, mizivá. Naopak to zatím vypadá, že se kometa definitivně rozdrolí ještě předtím a na její dráze zůstane jen mlhavý oblak prachu. Teorie se ale nemusí vždy slučovat s praxí.

To potvrzuje i kometa C/2019 Y1 (ATLAS), u níž se naopak o tom, jestli přežije průlet přísluním, často pochybovalo. Kometa to ovšem nejen že zvládla, ale zjasnila až k 8 mag a stala se tak objektem viditelným i v klasických triedrech. Původně se očekávalo, že pokud kometa nezanikne, po průletu perihelem rychle zeslábne. To se ale zatím neděje, a tak je v současné době právě tato kometa na naší obloze tou ze všech nejjasnější. Její jasnost činí 8-9 mag, podobně jako u komety C/2017 T2 (PanSTARRS), jež se jako jediná z jasných komet na obloze chová podle předpovědí. Cesty těchto dvou komet se v květnu rozejdou. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) už pravděpodobně opravdu zeslábne z dosahu malých dalekohledů, zatímco C/2017 T2 (PanSTARRS) si bude podobnou jasnost držet až do června a v binokulárech ji patrně spatříme ještě i v červenci a v srpnu.

Velmi zajímavým objektem je kometa C/2019 U6 (Lemmon), jež byla dlouho označená jako asteroid A/2019 U6, ale její kometární charakteristiky byly prokázány už dávno. Proč se s kometárním označením tohoto tělesa otálelo tak dlouho, se asi nikdy nedozvíme. Mnohem důležitější je ale vývoj jasnosti této komety. Objekt je od nás aktuálně nepozorovatelný, uvidíme ho až v červenci. Původně se počítalo s tím, že na naší obloze bude mít tato kometa jasnost zhruba 7-8 mag. Odhady z jižní polokoule však už nyní hovoří o tom, že jasnost komety činí přibližně 10 mag, díky čemuž by nakonec v létě mohla být i jasnější. Rapidně ale zjasňovala i kometa C/2019 Y4 (ATLAS), takže na to, jak to s kometou C/2019 U6 (Lemmon) dopadne, si ještě budeme muset počkat.

Pořád si říkáte, že vám to nestačí a chcete nějakou opravdu jasnou náhradu za kometu C/2019 Y4 (ATLAS)? Žádný problém, a můžou být hned dvě! Samozřejmě tedy pouze v tom případě, pokud se s nimi nestane něco nečekaného. Začneme s kometou C/2020 F8 (SWAN), která bude v maximu jasnosti podle všeho dříve. Jde o velmi jasný objekt, vizuálně má jasnost kolem 8 mag. Kometa je ale od nás nepozorovatelná, vidět je zatím jen z jižní polokoule. Proto taky nebyla tak dlouho  objevena, na jižní polokouli zkrátka není tolik pozorovatelů a tak  dokonalá technika. S objevem přišel na začátku dubna Michael Mattiazzo  přes přístroj SWAN (Solar Wind ANisotropies). Jasnost objektu neuvedl, ale dohledal snímky, na nichž se kometa nachází, až k 25. březnu. Právě tohle datum je tedy datem objevu komety. Zajímavostí je také to, že jako první ze Země kometu pozoroval český astronom Martin Mašek, a to přes robotický teleskop FRAM, který se nachází v Argentině. Kometa by měla v nadcházejících týdnech zjasňovat a v půlce května se objeví i na naší ranní obloze, a to v souhvězdí Trojúhelníku. Někdy v té době bude i nejjasnější, mohla by mít jasnost kolem 3-4 mag, což by za normálních okolností zaručilo viditelnost pouhým okem, ovšem objekt se bude nacházet jen velmi nízko nad obzorem a pozorovací období bude velice krátké, pouze od poloviny května do poloviny června. Poté kometu čeká již druhá konjunkce se Sluncem v krátkém sledu (první bude v květnu, druhá pak v červenci). Z této věty je patrné, že geometrie průletu komety je značně nepříznivá. Pro nás ale budiž pozitivem alespoň to, že ve zmíněném asi měsíčním pozorovacím okně ji budeme mít jak blízko k Zemi, tak blízko ke Slunci (podle aktuálních orbitálních elementů čeká kometu přízemí 12. května, a to ve vzdálenosti asi 0,56 AU od Země, a přísluní 27. května se vzdáleností zhruba 0,43 AU od Slunce). V nejlepších pozorovacích podmínkách bude kometa na přelomu května a června v souhvězdích Persea a Vozky, ve Vozkovi se navíc těsně přiblíží hlavní a nejjasnější hvězdě tohoto souhvězdí, Capelle, což značně usnadní vyhledání komety na obloze. Poté, co kometa v půlce června zmizí z naší ranní oblohy, se na ni ještě vrátí v průběhu srpna v souhvězdí Blíženců. To už ale bude relativně slabá, její jasnost bude patrně někde poblíž 12 mag. Kometa se pak ještě v září přesune do Jednorožce a tam definitivně zeslábne z vizuálního dosahu.

Druhou nedávno objevenou kometou, která by mohla být v tomto roce hodně jasná, je C/2020 F3 (NEOWISE). Ta byla nalezena sondou NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) 27. března, přičemž jasnost komety činila 17,0 mag. Kometa ale rychle zjasňuje, už nyní má jasnost mezi 12 a 13 mag a její zjasňování bude minimálně ještě nějakou dobu pokračovat. I tato kometa je zatím viditelná jen z jižní polokoule, na naší obloze se objeví až po průletu perihelem, který s aktuální dráhou nastane 3. července ve vzdálenosti necelých 0,30 AU od Slunce (k Zemi se nejvíce přiblíží podle všeho 22. července, a to na zhruba 0,69 AU). Pokud kometa nezanikne u Slunce, budeme ji moct spatřit od poloviny července nízko na večerní i ranní obloze v souhvězdí Rysa. Do konce července se z tohoto souhvězdí přesune přes Velkou medvědici do Vlasů Bereniky a už bude pozorovatelná jen na večerní obloze. V srpnu se pak kometa dostane do Panny, v září do Vah a právě v tomto souhvězdí přestane být v říjnu definitivně pozorovatelná kvůli konjunkci se Sluncem. Je ale možné, že do té doby už zeslábne z vizuálního dosahu. Všechny ovšem zcela jistě zajímá, jak jasná bude kometa ve svém maximu jasnosti. Variant je hned několik, kometa může být viditelná pouhým okem a nebo taky může zaniknout u Slunce a nebudeme z ní mít vůbec nic. Nejrealističtější scénář je asi ten, že kometa průlet perihelem sice přežije, ale vynoří se na naší obloze "jen" jako objekt s jasností na hranici viditelnosti pouhým okem, tudíž na ni asi bude lepší použít triedr. Tohle všechno jsou ale zatím pouze spekulace.

Na závěr ještě doplníme, že výrazný outburst prodělala kometa 58P/Jackson-Neujmin a zjasnila při něm až k 10 mag. Ovšem i tato kometa je od nás momentálně nepozorovatelná. Objekt by se měl ukázat na naší ranní obloze v červenci, ale zde se obecně očekává, že už nebude viditelný malými přístroji. Kometa C/2020 A2 (Iwamoto) už z jejich dosahu dávno zeslábla a u komet 88P/Howell a C/2019 N1 (ATLAS), které čeká to nejlepší až později v roce, se zatím ani nedá pořádně určit, jestli alespoň na nějakých 10-11 mag zjasní.

Zdroje: aerith.net, astro.vanbuitenen.nl